Strategie a ekonomika v bezpečnostním systému České republiky – Antušák, E.

Strategie a ekonomika v bezpečnostním systému České republiky

Antušák, E.

Práce se zabývá problematikou vztahu strategie a ekonomiky v bezpečnostním systému České republiky. Analyzuje místo a úlohu ekonomického činitele v tomto systému, vymezuje místo a úlohu ekonomického zabezpečení obrany České republiky a posuzuje alianční rozměr bezpečnosti a obrany České republiky. Skládá se z úvodu, tří kapitol a závěru. První kapitola práce s názvem ”Místo a úloha strategie a ekonomiky v bezpečnostním systému České republiky” analyzuje vzájemný vztah strategie a ekonomiky, ekonomiky a války (subkapitola 1.1), charakterizuje nové jevy a výzvy v těchto vztazích po skončení studené války (subkapitola 1.2), ukazuje na nové fenomény strategie, ekonomiky a bezpečnosti na prahu 21. století (subkapitola 1.3) a posuzuje vliv těchto nových jevů, změn a výzev na proces tvorby a obsah bezpečnostní strategie ČR, vojenské strategie a celý bezpečnostní systém ČR (subkapitola 1.4). Druhá kapitola s názvem „Ekonomické zabezpečení bezpečnosti a obrany České republiky“ má nosný charakter práce. Úvodní subkapitola (2.1) je věnována analýze vazeb mezi ekonomickou základnou, systémem hospodářského zabezpečení obrany a bezpečnosti státu, legislativním prostředím ČR a změnami ve stávajícím systému hospodářského zabezpečení obrany a bezpečnosti ČR. Ekonomická bezpečnost státu (subkapitola 2.2) je jedním z prvků národní bezpečnosti státu. V západních zemích se považuje za synonymum spolehlivé obrany státu a odráží, kromě jiného, míru ekonomické zranitelnosti či odolnosti ekonomiky vůči četným bezpečnostním hrozbám. Odráží míru mezistátní závislosti, je součástí bezpečnostní politiky a bezpečnostní strategie České republiky. Nová obranná a krizová legislativa, přijatá v létech 1998 – 2000 stanovila nový způsob zajišťování mobilizační přípravy obranného hospodářství (subkap. 2.3), který by měl vytvořit předpoklady pro účelné a efektivní vytváření obranných rezerv a zásob, včetně strategických surovin (subkapitola 2.4). Problematika lidských zdrojů, problém pracovních sil (subkapitola 2.5), spolu s rozvojem obranné průmyslové základny, uchováním výrobních schopností a systémem managementu obranné akvizice (subkapitola 2.6), infrastrukturou obranného hospodářství a přípravou teritoria státu (subkapitola 2.7) – tvoří kompaktní soubor otázek, na které jsem musel najít odpověď, jestliže jsem chtěl řešit otázky ekonomického zabezpečení obrany státu. Specifickou oblastí zabezpečování obrany a bezpečnosti země je problematika financování výdajů na obranu (bezpečnost) státu (subkapitola 2.8). Vojenské finance významně ovlivňují zabezpečení života a bojové připravenosti ozbrojených sil, rozvoj vojenské výroby, výzkum a vývoj nové vojenské techniky, přípravu obyvatelstva a teritoria země, jakož i zabezpečení životnosti a odolnosti ekonomiky, vytváření potřebných materiálních rezerv a jiných úkolů zabezpečujících růst vojensko-ekonomického potenciálu a jeho přeměnu na reálnou vojenskou sílu státu na jedné straně, a na druhé straně svým rozměrem a charakterem limitují možnosti uspokojování mírových potřeb společnosti. Přijetí ČR za řádného člena NATO a nově přijatá obranná a krizová legislativa stanovily nové podmínky a zásady pro financování oblasti obranného i civilního nouzového plánování. Ve třetí kapitole práce s názvem ”Alianční rozměr bezpečnosti a obrany ČR” je analyzován alianční rozměr bezpečnosti a obrany České republiky, ukázán význam a dopady vstupu ČR do NATO na bezpečnostní systém, strategii a obranyschopnost ČR (subkapitola 3.1). Souvislosti ekonomického zabezpečování koaliční obrany České republiky v bezpečnostním systému NATO a analýza možností a přístupů České republiky k dalšímu rozvoji koaličního systému obrany v počátečních letech 21. století je obsahem závěrečné subkapitoly (3.2).